Snídaně šampionů

Taky tak milujete tohle pozdní jaro? Vše je šťavnatě zelené, kvetoucí, žádné vyprahlé sucho. A navíc je už "sezóna" jahod. Sice španělských, z večerky od vietnamců, za to jsou opravdu sladké. No, kanadské borůvky taky nejsou úplně místní plodina.... takže moje dnešní snídaně neodpovídá moc strategii "local and slow food" přesto je vynikající! A na naše litoměřické jahody a lesní borůvky si ještě měsíc musíme počkat.

Květnová nadílka

Ahoj holky,

sice už to vypadalo, že jsem tento blog odepsala a přesunula do blogerského nebe, opak je pravdou. Sleduji co děláte a jak cvičíte. Obdivuji vaše pokroky a držím palce!

Z mojí letošní proměny nic nebude. Respektive bude, ale přesně tím opačným způsobem. Necvičím, neformuji, nepočítám centimetry. Naopak s ubíhajícími týdny sleduji pomalý, ale jistý váhový přírůstek i centimetry. Běhání jsem s velkou lítostí musela odložit na příští jaro. (a to už jsem začala vidět pokroky, ach jo) Zato se chystám vyzkoušet jógu, začít pravidelně plavat (musím si koupit nové plavecké brýle, ty moje jsem někde ztratila) a stálicí zůstává kolo. Zatím jen spím a spím, ale už se těším, až se do toho vrhnu po hlavě. Každopádně na nějaké to posilování s činkami, kliky, workouty nemám ani pomyšlení.

Hlavně jsem dopsala a odevzdala diplomku. Za týden mě čeká obhajoba. Tak mi držte palce!